Krev a zpěv ladí, když je u toho Burton a Depp

5. února 2008 v 21:12 | Jonny |  Johnny Depp
Do českých kin vstupuje nový snímek dvojice Tim Burton a Johnny Depp: příběh zalitý potoky krve a plný osobitého vtipu. Jmenuje se Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street.
Jako všechny snímky s nádechem kultu, čili takřka rodinné pospolitosti, má Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street velkou výhodu. Takřka vylučuje, že by na něj náhodně zabloudil zcela nepolíbený divák, jenž by pak omdléval při pohledu, jak zpívající holič do taktu podřezává břitvou zákazníky a sype je do podzemí, kde z nich jeho společnice peče masové bochánky.
To je základ příběhu odvozený z dávné legendy a z nevšedního muzikálu o ní; třetí, samorostlý útvar spletl z obojího režisér Tim Burton. Ponořil se do podobného, dobově bizarního světa jako v loutkové Mrtvé nevěstě, jejímž hrdinům propůjčili své rysy i hlas Johnny Depp a Helena Bonham Carterová; oba se teď vracejí "naživo", byť lehce neskutečný opar si podrželi. A znovu baví.
Připlouvá za pomstou
Ladění snímku předurčí už titulky s proudy krve, která však není nechutná, nýbrž výtvarně stylizovaná. Vzápětí nocí do londýnské mlhy vplouvá kocábka jako ze starodávného filmu a Depp na její palubě docela přirozeně začne zpívat o městě plném slizu a krys, kam se vrací za pomstou.
Od stříbřité kadeře v tmavých vlasech až po výraz zmrtvělých očí je sladce dekadentní jako prokletý básník; prolétne ulicemi v panoptikální zkratce a svou bývalou sousedku alias Bonham Carterovou najde, jak v ušmudlané špeluňce drtí sekáčkem šváby. S jejich setkáním přichází uvolněný smích nejčernějšího odstínu, i všude vůkol vládne rozkošně důsledný zmar od kulis přes kostýmy k intonaci hlasu.
Hraje se zkrátka pouťový morytát, kalendářová historka o děsném mordu, a k ní Burton podává veškerou představivost světa, jakou žánr dovoluje. Musí dát dohromady krev, zpěv, smích, cit a zase krev, ale kupodivu to k sobě sedí. Herecké zpívání zní velmi slušně - rozhodně přirozeněji než jinde zpěvácké hraní; navíc se zpod krvavé řeky vynořuje spousta romantiky.
Třeba ve společné písni, v níž se on opájí břitvami a ona láskou k němu, přičemž vykřičníky původně divadelních gest hýří filmařskými nápady - podobně jako v Moulin Rouge. Romanci z nejčistších pak zažívá mladý pár, chlapecký rytíř pod oknem a princeznička ve věži.
Pěknou etudu "Itala" během zábavné holičské soutěže předvádí Borat čili Sacha Baron Cohen, ryzí pódiový bavič a imitátor, a skvostného chlípníka si užívá Alan Rickman. Jeho duet s Deppem, operetně pobrukovaný a pohvizdovaný ve vražedném dusnu, patří k nejpůvabnějším scénám - naštěstí se podává nadvakrát.
Dokonalost - a co dál?
Ve svém velkém sólu Depp vyzařuje něco z rockera i rádobypoety - chorobného mimoně v mansardě u nebes. Bonham Carterová je naopak stvoření věcné a praktické: nohama na zemi, zjevem tak trochu čarodějnice, ale přitom si lásku nevykouzlí.
Vzácně důvěrnou chvíli spojenectví jejich hrdinové zažijí jen při svých vtipných kanibalských plánech a ještě v něžně ilustraci snové písně o životě u moře a svatebním polibku, za nějž by Depp zasloužil zvláštní cenu - či facku od nevěsty.
Přesto Sweeney Todd neokouzluje tak iracionálně a bezpodmínečně jako jiné Burtonovy filmy, a nejen proto, že postavy vraždící na způsob továrního pásu je těžší si zamilovat. Jednak se rytmus vyprávění musí podřídit hudbě, což místy rozvolní tempo, jednak v "kruťáckém" finále ubývá stylového humoru a smyslu pro pointy. Ale hlavně se divák přistihne, že přes veškeré hravé mistrovství už by docela uvítal změnu. Tuhle stylizaci dovedli Burton s Deppem k dokonalosti, je načase ukročit zase jinam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama